Základní informace:
Co: | Jawáclavský potlach s výletem do Německa |
Kde: | Přebuz - Treuen - Domů |
Kdy: | 24. - 25.9.2016 |
Účastníci: | viz. fotodokumentace |
Už stárnu a to tak, že jsem v pátek dokonce zapomněl doma foťák.... No, Přema ho naštěstí měl a něco i nafotil, tak se na to kouknem v jeho odkazu.
V sobotu jsme dorazili na místo odjezdu včas a docela ztuhlí. Ne tak Kůča, nad výkonem své Zetky jen zářil.
Brácha mu připlavil ztuhlé dětičky - prý alespoň nebudou chtít zmrzlinu...
Ještě před odjezdem Martin s Oldou a Sucháčem probírali taje lodě a vůbec se diskutovalo napříč celým sletem.
Přijeli mezi nás i místňáci Míša s Dianou.
Pak Hans zavelel k odjezdu, Olda na to dupnul a jeho OHC blaflo na první dobrou.
No, tak dobrá, ten čoud nebyl z jeho půllitra :-).
Jako vždy na Mühlleitenu byla vydýchávací pauzička.
Cesta do Treuen byla snad poprvé bez objížděk (tedy co já jezdím).
Místní moderátor jako by na nás už čekal, hned se chopil mikrofónu a dal vítací řeč.
Česká enkláva v Tudorovském podzámčí.
I zde se vše pořádně probíralo.
Jako každý rok byly k vidění krásné stroje - EMW, Vistoria i dvoutaktní boxer IFA.
Ani Simson nebyl k zahození.
Německá klasika - čím víc trubek a klaksonů, tím víc jawa.
Trochu německé nostalgie.
Kučerovci se maskovali i se svačinou, ale byli vyčmucháni.
Svačilo se i na druhé straně "hřiště".
Po prohlídce, poklábosení a občerstvení jsme to cestou domů vzali ještě přes největší cihlový most na světě - Göltzschtalbrücke. Tyčí se nedaleko obce Mylau. Byl vystavěn při budování železnice z Lipska do Norimberku v letech 1846-1851. Na stavbu bylo použito 26 milionů cihel (kecal jsem - říkal jsem 22 miliónů :-( ), most má 4 podlaží a 81 oblouků, jeho výška je 78 metrů a překlenuje údolí o délce 574 metrů.
Když jsme pod něj přijeli, zjistili jsme, že s sebou máme i maskovanou indiánku s čelenkou (taky maskovanou).
Po té jsme se pak vydali na cestu k domovu.
Na pumpě v Kraslicích jsem se rozloučili a rozjeli se k domovům.
My to vzali ještě k Ivošovi, ke kterému měl přijet Kurt z Olešnice s nějakým veteránem. To co jsme u něj viděli nám vyrazilo dech. Přijel s Dixinou z roku 1928 (hliníková karoserie, ruční plyn (i), štelování předstihu z volantu,...), se kterou najel už 24 000 km!! No, krása!!
To byla důstojná tečka za úžasnou nedělí.
Tady je ještě pár zbylých fotek.
Galerie
Fota od Jawasoukmenovců
Fota od Martina