Top Page Samozvaný spolek Jawistů
divokého západu
Top Page

Co se stalo

Setkání javistů v Holandsku

Základní informace:
Co:  Evropský jawasraz
Kde:  Tilburg - Holandsko
Kdy:  2.6. - 4.6.2017
Účastníci:  Ivoš, Milan

Ivoš přišel s tím, že bude v Holandsku 25. ročník srazu jawistů celé Evropy. Přislíbil jsem účast, avšak nebyl jsem si úplně 100% jist. Postupem času však mé rozhodnutí nabylo definitivum a začal jsem plánovat trasu. Když jsem zjistil, že "nejkratší" cesta do Tiburgu měří cca 700 km, naznal jsem, že to nebude obyčejný výlet. I řekl jsem si, že cesta bude cíl a pojal jsem ji jako poznávací, což se posléze ukázalo jako trochu naivní. Nejkratší cesta vedla po dálnicích, což se neslučovalo s technickými možnostmi našich a především mého stroje - péroše. Vniknul jsem do mapy a trasu rozdělil na tři úseky: 260, 260 a 300 km. Měl jsem totiž mimo průjezdu přírodních parků v Německu připravenou návštěvu i nějakých dolů a jeskyní.
Po absolvování první čtvrtiny první etapy bylo jasné, že návštěvy technických památek vezmou za své, neb průměrná cestovní rychlost se ustálila na 32 - 33 km za hodinu (včetně čepování, kafíčka apod.). Ve finále jsme cestou tam nejeli 340, 260 a 400 km, takže na speciální prohlídky už nezbyl čas, ale i tak bylo cestou na co koukat.

První dvě etapy byly dobrý, třetí byla trochu za trest, neb jsme projížděli aglomerací, která čítala vzájemně se prolínající města jako Kolín, Leverkusen, Düsseldorf, které atraktivitou pro jawisty přímo neoplývají. Nicméně překonali jsem nástrahy velkoměst a po krátkém intermezzu v Belgii, kde jsme se ocitli bez mapy, jsme dosáhli Nizozemí a posléze i Tilburgu.

Setkání se odehrávalo na místním ragbiovém hřišti a jeho zázemí. V sobotu jsme měli společnou vyjížďku do Eidhovenu do muzea firmy Daf.

Cíl byl dosažen, avšak ještě nás čekala cesta domů. Kluci z Chemnitz nám prozradili, že jeli vrchem, a přesto že to měli papírově dál, najeli méně kilometrů. Nechali jsme se inspirovat a zvolili jsme severní cestu a opravdu jsme domů najeli asi o 130 kilometrů méně.

To byl pokus o stručný náčrt cesty, rád bych připojil ještě několik nechronologických postřehů.

- Především, výlet jsme absolvovali bez jakýkoliv technických problémů (ani svíčka), tedy mimo jednoho došlýho benzinu.

- Když se jede taková štreka, fakt není čas na prozkoumávání nějakých zajímavostí.

- Úplně nejlepší byla první noc. Měli jsme ji strávit v kempu pod Wartburgem. Když jsme tam však přijeli, kemp se sestával pouze z betonové plochy – byl určen jen pro karavanisty :-(. I přespali jsme ve volné přírodě, což se ukázalo býti ideálním!

- V Holandsku je z cihel všechno, dokonce i silnice.

- Prvních několik desítek kilometrů v Niederlandu bylo šílených - kruháč, výjezd, trojka, čtyřka a další kruháč - jak u blbejch, a to vše mimo obce.

- Muzeum Dafu fakt dobrý.

- Jawadým při vyjížďce se Holanďanům ve městě moc nelíbil (alespoň některým, což vykazovali ucpáváním si nosu)

- Pod Saafeldem nás objížďka zavedla do asi 10 km dlouhého údolí, které bylo jak z jiného světa. Úžasně hluboké, dole místo jen na železnici, říčku a silnici a výjezd z něj - kam se hrabaly Dolomity.

- V sobotu večer byla dost dobrá pařba - už několik desetiletí jsem nebyl ráno tak unavený...

- Na sraz přijel Turek z 3500 km vzdáleného Turecka a se sajdou!

- Počasí vyšlo téměř dokonale, až na neděli, kdy jsme odjížděli. Asi 200 km jsme před sebou tlačili obrovský mrak, se kterým se nakonec naše cesta zkřížila. Ale nebylo to úplné drama.

- A jako téměř vždy s přiblížením se ke Krušným horám ustalo příjemné klima.

- Nakonec jsme včetně vyjížďky do Eidhovenu najeli 1995 km! A potvrdili schopnost přepravovati se pomocí těchto veteránů po celé Evropě.

Tady jsou obrázky z celé cesty.

A malé vídejko, které je průřezem celého výletu...

Začátek  
Pokud chcete vložit komentář k této stránce, prosím, vyplňte následující formulář:
Ukaž emotikony...

Komentáře
Dosud nikdo nepřidal svůj komentář, buď první...!
 Naposledy změněno: 4.10.2020 Admin®2015 Dnes je: Sobota, 28.11.2020, svátek má: René, zítra: Zina