Projížďka Egerlandem

Základní informace:

V půl desáté jsme se v docela komorní sestavě srazili na benzínce v Habáči.

Za poměrně slunečného počasí jsme Egerlandem vyrazili směr Luby.

Hraniční přechod v Lubech se snad jako jediný vyznačuje tím, že na naší straně hranice je mnohem lepší cesta než na německé. Hraniční domky těsně za hranicí vypadaly poněkud neobydleně.

Ivan se trochu pyšnil, že má svůj stroj dokonale připraven a že mu už chytá na šlápnutí, ale... No, asi to bylo tím, že jsme trochu zbloudili a přejeli jsme odbočku na kopci a motorce se zpátky nahoru nechtělo.

V Bas Elsteru jsme stroje zaparkovali před divadlem a šli se podívat "do města".

Zvědavi jsme byli na Lázeňský park, založený kolem roku 1850 ve stylu anglické krajinné zahrady, který se rozpíná po celé ploše Saských státních lázní. Květinové záhony, které zabírají plochu přes 1000 čtverečních metrů, jsou doplněné vodními atrakcemi, kašnami, tematickými zahradami a sochařskými díly a vyzařují zvláštní atmosféru. Od roku 2006 patří lázeňský park k deseti nejkrásnějším parkům v Německu. Ještě dnes mohou návštěvníci žasnout nad nádhernými květinovými záhony podle originálně udržovaných předloh. Luisino jezero, Růžová zahrada, květinový pavilon a amfiteátr, Královský lázeňský dům a Albertovy lázně tvoří spolu s přírodou a nostalgickou lázeňskou architekturou jednotný celek.
Nějaké kytičky vysázeny už byly, ale na svůj letní vrchol park ještě čeká. Nicméně, lázeňské centrum je je pěkné a za korzo stojí.

Trochu se začala kabonit obloha, tak jsme ke strojům nepospíchali a sedli na na terásku jedné z kavárniček k občerstvení. Zde jsme i přečkali naší první závlahu. Otřeli jsme sedla

a vyrazili přes hranice do Hranic. Z Hranic jsme přes hranice zajeli k Trojmezí, neb z německé strany je trojmezí Bavorska, Saska a Česka dosažitelné na motocyklu bez nutnosti delšího pěšího přesunu.

Narazili jsme tady na dobrovolníky, kteří tu vysekávali trávu a kteří se nezištně starají o tento kus památného místa. Poradili nám také, abychom popošli kousek do vnitrozemí, kde z kopřiv a rošti znovu zrodili pozůstatky zdejšího osídlení.

Zastavili jsme se ještě památníku neznámého vojáka, který zde zemřel ještě několik měsíců po válce....

a vyrazili směr Skalná

Tady jsme v pěkně restaurovaném prostředí dali druhé občerstvení a přečkali druhou přeháňku.

Odtud jsme společně jeli do Křižovatky, kde se Ivoš oddělil jízdou na Stříbrnou a my pokračovali na Habartov.

Jelikož jsem zapomněl zapnout záznam GPS, je výlet v tomto směru zdokumentován až od hranic, což je možné si prohlédnouti zde. Avšak k zobrazení je nutno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat Zde.

V galerii je pár obrázků z vyjížďky.