Top Page Samozvaný spolek Jawistů
divokého západu
Top Page

Co se stalo

Přejezd Českého lesa

Základní informace:
Co:  Českým lesem po německé straně
Kde:  Habartov - Svatý Kříž - Mähring - Bärnau - Flossenbürg - Schwarzbach - Rybník - Horšovský Týn - Kladruby - Kladská - Habartov
Kdy:  9. - 10.8.2014
Účastníci:  Ivoš, Ivan, Milan, Zdeněk, Venda, Zdeněk

Český les mám po české straně projetý na kole několikrát, je zde krásně, neb díky bývalému hraničnímu pásu zde prakticky ustal veškerý život, takže je to oáza klidu. Tomu však odpovídají i silnice, které by byly pro naše péroše a zetky zničující, proto jsem se rozhodl přejet Český les po německé straně.
Termín jsem vyskladnil týden dopředu, což v době dovolených není asi to nejoptimálnější, ale odhadnout počasí na delší časový úsek je už loterie úplná. To se také asi podepsalo na účasti, kterou zachránil Ivoš, neb oslovil svou famílii, takže se výlet mohl nazvat výjezd Michorovců a Milana. Jestli jsem to dobře pochopil, tak to byl táta, syn, syn, synovec, vnuk a já. Tomu odpovídalo i motorozložení, takž jsme byli s veterány v menšině.
Výlet začal docela úsměvně – ještě v Habartově jsme se ztratili!
Nikdo nenahlášený v sobotu ráno k pumpě nepřijel, tak jsem se vrátil k Ivanovi na zahradu, kde jsme měli ještě s Ivošem sraz. Ivan něco povídal o spálené žárovce a než jsme s Ivošem nastartovali, vyrazil se svou nejslabší kubaturou napřed. Vyjel jsem za ním a začal jej stíhat. No, stíhat, moc rychle jsem nejel, neb jsem si říkal, cesta je daleká, určitě zpomalí a v Německu stejně nebude vědět, kudy jet. Více zarážející pro mě bylo, že se za mnou neobjevoval Ivoš?! Se svou Hondou 750 měl za mnou být co by dup. I přikládal jsem to tomu, že ještě chvilku klábosí s maminkou. Jel jsem, jel jsem, a když na mostě nad dálnicí před Chebem nikoho na otevřené rovince nevidím, znejistěl jsem a chopil se mobilního telekomunikačního zařízení. „Kde jste?“ Táži se. „Projíždíme Hartoušovem.“ Ozvalo se z druhé strany. Ivan totiž odbočil k pumpě pro náhradu spálené žárovky, což jsem při domluvě nějak nepostřehl a rázem jsem se tímto stal čelem pelotonu, o čemž jsem nevěděl :-( a stíhal jsem a stíhal jsem.
No, na mostě jsme se opět srazili a už jako jeden muž jsme pokračovali vstříc světlým zítřkům.

Projeli jsme Chebem a přes Svatý Kříž se dostali do Bavor. Kousek za Hardeckem jsou malé lázničky po Sibyle pojmenované, ve kterých jsme zastavili. Mají jen dva prameny jeden uhličitý a jeden radonový. Prameny jsme nechali pramenama a protáhli nohy v pěkném parčíku.

Druhou zastávku jsme učinili v nedalekém Neualbenreuthu, kde nad obcí stojí pěkná rozhledna. Za euráč nás hostinský z občerstvovny, jež stojí na jejím úpatí, pustil dovnitř a utracený peníz stál za to. Opravdu pěkný výhled do širokého okolí nám byl odměnou za vyšlápnuté schody a vynaložený obolus.

Po pokochání se jsme pokračovali dál. U Rothmühle nás čekal zámeček. Odbočili jsme k němu, abychom zjistili, že je z něj hotel s restaurací a jelikož naše těla nebyla ještě dostatečně opotřebena a nepotřebovala restaurovat, pokračovali jsme bez zastávky dál. Projeli jsme Altmuglem, kde na druhé straně hranice leží, jak nám Martin Kučera prozradil, Mohelniny louky – odtud „na stáárý Mohelně, na státní hráánici…“ a coby dup jsme byli v Mähringu, kde jsme se setkali se zbytkem Michorovců, kteří přijeli z českého vnitrozemí.

Po přivítání jsme se pokusili ztéci v Mähringu ještě jednu rozhlednu, což se nám na první pokus nezdařilo, tak jsme městečko opustili bez dalšího boje.
Za Aschí jsem měl naplánovánu zastávku u pramene řeky Mže, ale odbočka k němu byla označena zákazem vjezdu a navíc jeho objevení v lukách bylo nejisté, proto jsme pokračovali dál.
Asi v Bärnau (nějak jsem to zapomněl) jsme pěkné zahrádce dali oběd

A na kafíčko si zajeli na Silbehütte, kde je hezká česká obsluha, ale pozor i německý vrchní umí hodně dobře česky!

Další zastávkou byl Flossenbürg, kde je námi nenalezený koncentrační tábor a nepřehlédnutelná a námi tedy nalezená zřícenina hradu, na kterou jsme se vysápali.

Moooc pěkné to tam bylo!
Jelikož se čas již trochu nachýlil, přitáhli jsme uzdu našim ořům a již bez zastávky pádili k domovině. Hranici jsme překonali ve Schwarzbachu asi 3 kilometry od cíle naší cesty Rybníka.

V Rybníku jsme měli zamluvenu celkovou restauraci těla a vskutku se tohoto úkolu zhostili dokonale a beze zbytku. Domluva, servis, jídlo, ubytování vše bylo perfektní, dokonce tam ani není signál (mimo recepce), takže vás nikdo nemůže votravovat mobilem!!!

Ráno jsme se probudili do krásného dne

Odstrojili jsme motocykly,

někteří na tajňačku zdlábli řízek,

nabalili stroje

a pod haltravským hřebínkem vyrazili k Čerchovu.

Na Čerchov se pochopitelně nesmí, tak jsme se spokojili s výhledy na Výhledech od J.Š. Baara.

Z Výhledů jsme se sklouzli na Hrádek, kde má pomník slavný rebel a předek mé manželky Jan Sladký Kozina (alespoň víte, proč to nemám doma jednoduché).

Vyfotili se u chodského pejska, dali kávičku a odrazili do Draženova, kde jsme se u pomníku obětem 1. sv. války rozloučili s kamarády, kteří pokračovali dál na Šumavu.

My, to znamená já, Ivan a Venda jsme se pomalu stáčeli k domovu. Přes Horšovský Týn,

kde jsme poobědvali, jsme frčeli do Kladrub, podívat se na klášter – na tuto monumentální stavbu. Něco málo významných bodů z jeho historie:
- klášter Kladruby byl založený v roce 1115 knížetem Vladislavem I. pro řád benediktinů
- na počátku 14. století patřil mezi nejbohatší kláštery v českém království.
- v roce 1393 byl za potvrzení nového kladrubského opata stíhán a umučen sv. Jan Nepomucký.
- původní románská bazilika byla v období let 1712 – 1726 přestavěna Janem Blažejem Santinim Aichelem ve stylu tzv. barokní gotiky.
- v roce 1770 byla dokončena monumentální stavba nového konventu dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
- dva roky po smrti posledního opata Amanda Streera byl klášter v roce 1785 zrušen Josefem II.
- v roce 1825 získal areál Alfréd I. Windischgrätz, rod Windischgrätzů využíval klášter nejprve jako hospodářská stavení, po první pozemkové reformě sloužil i k obytným účelům.
- od roku 1945 je klášter v majetku státu.

Tady jsme se také rozloučili s Vencou a jako už čistokrevní historici si to prděli domů. Ještě jsme si na Kladské trochu protáhli nohy

a za chvíli již byli doma.

Zde je stažena trasa výletu z GPSky, avšak k zobrazení je nutno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat Zde.

Zde je pár foteček z této akce.

Galerie   Začátek  
Pokud chcete vložit komentář k této stránce, prosím, vyplňte následující formulář:
Ukaž emotikony...

Komentáře
milan st. (2014-08-13 07:34:40)
Díky
Jarda J. (2014-08-12 15:58:52)
Moc hezký-umíš.
Ivan M. (2014-08-12 10:25:27)
Milane moc pěkné, smekám.
Ivan M. (2014-08-12 10:24:37)
Milane moc pěkné, smekám!happyglasses
 Naposledy změněno: 24.3.2024 Admin®2015 Dnes je: Čtvrtek, 28.03.2024, svátek má: Soňa, zítra: Taťána